Ráno vstáváme za burácení vodopádů. Posnídáme a vyrážíme kolem 8.30 procházkou do mírného kopce až k jezeru, které je přímo pod ledovcovým splazem Brigstalbren. Jde o jeden ze splazů obřího ledovce Jostedalsbreen. Cesta končí cedulkou "na vlastní nebezpečí" kvůli riziku sesuvu kamenů nebo praskání ledu. S průvodcem se dá jít dál až přímo na ledovec. Chvíli se fotíme s kusy ledu pohupujících se na hladině jezera a mezitím už přichází první skupinka turistů.

Naši asi 3km procházku dohnali buginami ze spodního parkoviště. Dříve tu jezdily koňské drožky což zůstalo jen v logu bugin. V infocentru si prohlížíme dobové fotografie jak ledovec postupně ustupuje vlivem globálního oteplování. Vracíme se údolím kolem jezer zpět k fjordu do obce Olden.

Odtud do Utviku a do kopců po silnici č.60 kde opouštíme tuto oblast zvanou Stryn. Serpentýnami se tu ladně pohupuje Rolls-Royce. Vyhlídka na jezero Jölstravatnet a kolem něj dál údolím plným oveček a koz, které zastavují auta i autobusy, aby dostali nějaký pamlsek.

Ty méně lenivé si dobroty hledají v okolních stráních což připomíná ovčí rohypnolovou pohádku pro nespavce. O kus dál míjíme kamion a něco modrého nám narazí do zrcátka a odletí v dáli. Ukazuje se, že to byl náš rámeček z předního světla, který se rozhodl odporoučet - naštěstí bez kontaktu s čelním sklem. Asi 100m nazpět je skoro nepoškozený u krajnice.
V prodejně potravin doplníme pár zásob a vyzkoušíme automat na vracení lahví. Pro nás docela novinka – vratné PET lahve. Při nákupu si nejde nevšimnout, že byly už párkrát plněné. Vratné jsou i plechovky od piva atp.

Přijíždíme na trajekt do Nordeiede (směr Otnevik), ale kromě katamaranu pro osobní přepravu už dnes žádný větší trajekt nejede. Vracíme se tedy do obce Vadheim na E39 a odtud na vzdálenější trajekt v Laviku, kde máme v jízdním řádu potvrzenou dobu do Oppedalu. Trajekt nic moc, ale lepší jak čekání na další den spojení z Otneviku. Norové zase v krátkém rukávu brázdí palubu zatímco fouká studený vítr.

E39 nás zavede mnoha tunely až k pumpě s téměř drzou částkou za litr paliva tak v navigaci najdeme nejbližší další pumpu na trase a bezstarostně frčíme dál. Nemilé překvapení se však ukázalo v podobě stojanu s nápisu „STENGT“ - tahle poslední pumpa široko daleko je zkrátka zavřená. V nádrži máme asi 3litry a před námi série tunelů kopcovitou krajinou. S potem na čele přijíždíme k 45km vzdálené Shellce. Natankujeme do plné a frčíme přes mosty nad Severním mořem až do Bergenu.

Nad mořem právě zapadá slunce a okolní členitý záliv plný dopravních lodí prohlížíme z nadhledu mostu Nordhordalandbrua. Škoda že na mostu není možnost přibrzdit a tu krásu vychutnat o něco déle. Večer hledáme nocleh v jednom z hotelů podle brožury k FjordPassu.

Všude mají plno nebo není možnost parkování poblíž takže máme štěstí až asi v 6. hotelu – Hotel 2Seens. Krásný měšťanský dům ve vilové čtvrti je vkusně přebudovaný na rodinný hotel s několika měnšími pokoji. Cena za dvojlůžko se snídaní 1300 NOK. Ubytujeme se, a jdeme procházkou na prohlídku nočního města.

Cestou kolem univerzity ochutnáme místní Kebab a přes rušné centrum s bary kolem rybího trhu přicházíme kolem půlnoci do přístavu k Hanzovním domům – nejznámější panorama Bergenu. Únava nás vyprovodí zpět k hotelu a tak po sprše usínáme jak do vody hození.